Mevaseret Cijon (Mevasseret Tsiyyon)
Mevaseret Cijon (, v oficiálním přepisu do angličtiny Mevasseret Ziyyon, přepisováno též Mevaseret Zion) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Jeruzalémském distriktu. Starostou je Joram Šim'on.
Vodní věž v Mevaseret Cijon Leží v nadmořské výšce 735 metrů na svazích Judských hor. Samotné město je rozloženo v členitém terénu na několika místních pahorcích Har Šlomcijon, Har Ma'oz a Har Achiram. Členitá je vodní síť. Východně od města protéká v hlubokém údolí potok Sorek, do kterého odtud směřují vádí Nachal Arza, Nachal Chalilim a Nachal Navar. Od severu pak ještě Nachal Luz. Na jejich soutoku vytváří Sorek údolí Emek ha-Arazim. Prudce se terén svažuje i západně od města, kde je údolí vádí Nachal Ksalon. Na jihu od města se rozkládá zalesněná horská krajina s vrchem Har Cheret. K jihozápadu zde směřuje vádí Nachal Cuba.
Obec se nachází 45 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 47 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 8 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, do jehož aglomerace město spadá. Mevaseret Cijon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Pouze 4 kilometry na západě leží město Abu Goš, které obývají izraelští Arabové. Obec je situována na Zelené linii, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století byly některé přilehlé arabské (palestinské) oblasti Západního břehu od Izraele odděleny pomocí bezpečnostní bariéry.
Mevaseret Cijon je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 1 spojující Tel Aviv a Jeruzalém. V 2. dekádě 21. století byla pod obcí trasována nová vysokorychlostní železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém, která tu ovšem probíhá v hlubokém a dlouhém tunelovém komplexu (tunel 3, s délkou 11,5 km nejdelší tunel v Izraeli) a na místní dopravní vztahy tak nemá vliv. Snahy vedení města Mevaseret Cijon a dalších obcí v Jeruzalémském koridoru o zřízení vlakové stanice nebyly vyslyšeny, protože trať zde prochází v mimořádně hlubokém tunelu a navíc v stálém stoupání.
Vodní věž v Mevaseret Cijon Leží v nadmořské výšce 735 metrů na svazích Judských hor. Samotné město je rozloženo v členitém terénu na několika místních pahorcích Har Šlomcijon, Har Ma'oz a Har Achiram. Členitá je vodní síť. Východně od města protéká v hlubokém údolí potok Sorek, do kterého odtud směřují vádí Nachal Arza, Nachal Chalilim a Nachal Navar. Od severu pak ještě Nachal Luz. Na jejich soutoku vytváří Sorek údolí Emek ha-Arazim. Prudce se terén svažuje i západně od města, kde je údolí vádí Nachal Ksalon. Na jihu od města se rozkládá zalesněná horská krajina s vrchem Har Cheret. K jihozápadu zde směřuje vádí Nachal Cuba.
Obec se nachází 45 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 47 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 8 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, do jehož aglomerace město spadá. Mevaseret Cijon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Pouze 4 kilometry na západě leží město Abu Goš, které obývají izraelští Arabové. Obec je situována na Zelené linii, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století byly některé přilehlé arabské (palestinské) oblasti Západního břehu od Izraele odděleny pomocí bezpečnostní bariéry.
Mevaseret Cijon je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 1 spojující Tel Aviv a Jeruzalém. V 2. dekádě 21. století byla pod obcí trasována nová vysokorychlostní železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém, která tu ovšem probíhá v hlubokém a dlouhém tunelovém komplexu (tunel 3, s délkou 11,5 km nejdelší tunel v Izraeli) a na místní dopravní vztahy tak nemá vliv. Snahy vedení města Mevaseret Cijon a dalších obcí v Jeruzalémském koridoru o zřízení vlakové stanice nebyly vyslyšeny, protože trať zde prochází v mimořádně hlubokém tunelu a navíc v stálém stoupání.
Mapa - Mevaseret Cijon (Mevasseret Tsiyyon)
Mapa
Státní území - Izrael
Izraelská vlajka |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HE | Hebrejština (Hebrew language) |